O STŘEDISKU

LEGISLATIVA

ČINNOST STŘEDISKA

STŘEDISKO INFORMUJE

ODKAZY

FOTOGALERIE

Prohlášení | Mapa stránek

VIZUS | webmaster
design Jana Štěpánová

Plzeň >> Středisko Plzeň >> Středisko informuje >> Bobr evropský (Castor fiber) v Plzeňském kraji

Bobr evropský (Castor fiber) v Plzeňském kraji

Popis a biologie

Fotky bobra naleznete např.  na tomto odkazu.

Bobr evropský (Castor fiber) je největší hlodavec Evropy. Dospělý jedinec může vážit až 30 kg. Celé tělo je podřízeno pohybu a životu ve vodě nebo v její blízkosti. Bobři patří mezi savce s velmi hustou nesmáčivou srstí. Výrazným morfologickým prvkem těla je shora zploštělý ocas s patrným kýlem. Kromě toho, že slouží jako kormidlo, bobr jím oznamuje nebezpečí hlasitým plácnutím o hladinu. Zadní velké končetiny jsou opatřeny plovací blánou mezi prvním a pátým prstem - největší měrou zajišťují pohyb ve vodě. Vnější rozdíl mezi pohlavím je minimální. Pro pachové označení teritoria slouží bobrům tzv. bobří pižmo. Je to látka produkovaná žlázami ústícími u kořene ocasu, která v minulosti bývala podstatnou složkou voňavek.

 

 

Jako úkryt slouží bobrům nory, které si bobři vyhrabávají v březích toků a nádrží. Vstup do nory je vždy pod hladinou, vlastní doupě, kde tráví bobr většinu dne, je na suchu.

 

 

V případě, že se u nory propadne strop či se bobr při hrabání dostane nad povrch země, zahází vzniklý otvor větvemi a vymaže hlínou.

 

 

Stejným způsobem si staví tzv. bobří hrady, což je mohutná stavba z větví, zpevněná hlínou, kterou si bobři staví v místech, kde hladina vody je příliš vysoko pro hrabání nory.

 

 

Vlastní aktivita bobra začíná se soumrakem a značná část úsilí je věnována nadržení vody pomocí hrází. Dostatečná hloubka vody je nutná, kromě zachování bezpečného vstupu do doupěte, především k bezpečnému dosažení potravy, neboť bobr při jakémkoliv náznaku nebezpečí prchá pod hladinu, případně s hlasitým plácnutím ocasem, kterým varuje ostatní. K dosažení potravy slouží někdy i značně rozsáhlá síť kanálů, které bobr hloubí v mělčích částech toků či nádrží.

 

Bobří rodina se skládá z mateřského páru se dvěmi až třemi generacemi mláďat a podle jejich počtu může žít v jedné rodině i 15 a více zvířat, průměrně však 5 až 8 jedinců, neboť počet mláďat v jednom vrhu bývá nejčastěji dvě až pět. Délka života volně žijícího zvířete dosahuje nejvýše 12 let.

Vždy na jaře jsou nejstarší mláďata rodiči vyhnána z teritoria, aby uvolnila prostor pro novou generaci potomků, většinou k tomu dochází ve věku dvou let - v době dosažení pohlavní dospělosti. Během jara až začátku léta (březen – květen) dochází k nejsilnějším teritoriálním bojům, kdy se noví jedinci dostávají na neobsazená území či svádějí boje se staršími jedinci v již obsazených teritoriích.

Potravou bobra je výlučně rostlinstvo. Ve vegetační sezóně je to především vodní a pobřežní vegetace, v případě snadné dostupnosti i polní plodiny, např. kukuřice a řepka. S koncem léta dochází k přeměně potravních zvyklostí a začíná převažovat kůra a lýko dřevin v okolí vodních toků a ploch. V našich podmínkách jde především o topol osiku, dále různé druhy vrb a topolů, při jejich obtížném získávání i další druhy dřevin, např. dub, břízu. Větve pokácených dřevin zasouvá do dna v hlubších částech toku v blízkosti nory nebo hradu jako zimní zásobu potravy v době zamrznutí hladiny. Pokud v tomto období dojde k rozboření hráze či ke snížení hladiny z jiného důvodu, zásobárna větví se ocitne nad vodou, uschne nebo zamrzne v ledu a bobr je nucen hledat nový zdroj potravy.

 

 

Rozšíření v ČR a Plzeňském kraji

Po téměř úplném vyhubení bobrů ve střední Evropě v 19. století začala novodobá populace bobra evropského v České republice vznikat v polovině 80. let 20. století. Statut kriticky ohroženého evropského druhu spolu s vypouštěním na původních lokalitách výskytu umožnily obnovu populace v takovém měřítku, že v roce 2002 byla v Evropě odhadována na cca 694 000 jedinců.

 

Ve střední Evropě je populace bobra evropského prozatím mimo nebezpečí vyhubení. Dochází k velmi rychlému nárůstu populace a k úspěšnému, masivnímu osídlování středoevropského regionu. Při počáteční kolonizaci území tak nejprve nedochází ke zvyšování hustoty populace, ale k expanzím do okolí. Obsazovány jsou lokality, které jsou z potravního hlediska ideální, takže dochází v první fázi ke skokovému a poměrně rychlému šíření. Až následně bobři obsazují méně vhodná území, zaplňují mezery v osídlení. Tím dochází k zahušťování populace a vzrůstá i vyšší hustota osídlení.

V Plzeňském kraji se bobři objevují sporadicky již od druhé poloviny 80. let 20. století. Kolonizaci zmíněného území lze rozdělit do tří etap. První dvě probíhaly paralelně, kdy se z Bavorska spontánně šířili migranti jednak do oblasti Všerubského průsmyku (okr. Domažlice) a pak do povodí Kateřinského potoka (okr. Tachov), toto osídlení zde prokazatelně vzniklo v první polovině 90. let. Třetí kolonizační vlna nastala od roku 2000, kdy se bobři začali šířit i přes rozvodí Dunaj-Labe na vodní toky Úhlavu, Radbuzu a Mži. Dnes nacházíme potomky těchto prvních průkopníků již i na Berounce pod Plzní.

 

 

Vlivy bobra na krajinu

Zejména v kulturní a obhospodařované krajině střední Evropy je bobr evropský významným činitelem. Často jde o klíčový druh, který svými aktivními změnami výrazně přeměňuje prostředí vodních toků a ploch i jejich okolí. Mezi hlavní činnosti patří především stavba hrází na drobných tocích a kácení dřevin (stromů i keřů), dále výstavba obydlí (nory, polohrady a hrady). V krajině ochuzené lidskou činností je tento efekt často velmi pozitivní, protože na většině lokalit, které jsou ovlivněné stavebními úpravami bobrů, prokazatelně vzrůstá ekologická hodnota a biodiverzita území.

Vedle pozitivních efektů mohou místy nastávat střety mezi snahou bobrů přizpůsobit si stávající podmínky lokality na jedné straně a nároky na životní prostor a užívání krajiny lidmi na straně druhé. Z hlavních střetů mezi činností bobra a člověkem lze jmenovat: kácení porostů v hospodářských lesích, stavba hrází a vzdutí vodní hladiny na drobných tocích s malým spádem v rovinaté krajině s důsledkem následného zaplavení zemědělské či lesní půdy (případně staveb a komunikací), hrabání nor a narušování stability umělých břehů obtočných kanálů, rybníků a protipovodňových hrází.

 

 

Mapování výskytu a monitoring bobra

Od 80. let 20. století byl pravidelně výskyt bobra zaznamenáván do kvadrátové sítě (kvadrát je území o velikosti přibližně 11x12 km) s údaji o jednotlivých lokalitách výskytu. Po roce 2005 již vzhledem k velkému nárůstu nových lokalit nejsou k dispozici kompletní údaje, proto bylo v Plzeňském kraji přistoupeno k co nejúplnějšímu zmapování výskytu bobra v zimě 2007-2008.

Mapování proběhlo na již dříve známých lokalitách výskytu a na dalších místech s pravděpodobným výskytem. Výskyt bobrů byl rozdělen na teritoria obývaná bobří rodinou, jednotlivcem a náhodné migrace, dále byl zaznamenán výskyt bobřích obydlí a hrází pomocí přístroje GPS. Vzhledem k neustálému šíření bobrů a jejich poměrné nenápadnosti v prvních letech po usídlení je pravděpodobné, že malá část lokalit, zejména mimo souvisle obývaná území, unikla pozornosti.

 

Pro potřeby hlášení o stavu populací bobrů v členských zemích EU byla v ČR vyvinuta podrobnější metodika monitoringu populací bobra, který se vzhledem k velké časové a fyzické náročnosti provádí v Plzeňském kraji pouze v evropsky významné lokalitě Kateřinský a Nivní potok, jehož větší část se nachází v CHKO Český les.

Podrobné informace týkající se monitoringu bobra evropského a metodiku naleznete na stránkách FŽP ČZU v Praze.

 

Zákonná ochrana bobra evropského

Bobr evropský je vyhláškou ČNR č. 395/1992 Sb. a její novelou č. 175/2006 Sb. zařazen mezi zvláště chráněné živočichy v kategorii silně ohrožených živočichů. Tito živočichové jsou podle § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, chráněni ve všech vývojových stádiích, chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Výjimku v odůvodněných případech, kdy jiný veřejný zájem (neboť ochrana bobra evropského je rovněž veřejným zájmem, definovaným ve výše uvedeném zákoně) výrazně převažuje nad ochranou bobra nebo jeho stanoviště, uděluje po předchozím předložení žádosti místně příslušná správa chráněné krajinné oblasti.

V praxi to znamená, že kdo hodlá odstraňovat bobří stavby, kácet dřeviny v místech, kde mohou sloužit bobrům za potravu či k výstavbě hrází a hradů, měnit hladinu ve vodním toku či nádrži, či bobry přímo rušit za účelem pozorování či odchytu, musí mít předem udělenu výjimku správou CHKO, na většině území Plzeňského kraje Správou CHKO Český les, v okrajových částech kraje případně správou CHKO Blanský les, CHKO Slavkovský les či CHKO Křivoklátsko, na území NP a CHKO Šumava je příslušná tato správa.

 

Náhrada za škody způsobené bobrem evropským

Dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad za škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění, je bobr evropský zařazen mezi vybrané zvláště chráněné živočichy, za které stát poskytuje náhrady škod za podmínek, v rozsahu a způsobem, který je stanoven tímto zákonem. Jedná se zejména o případy vzniku škody na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech.

V případě zjištění škody, je žadatel (poškozený) povinen tuto událost nahlásit do 48 hodin místně příslušnému orgánu ochrany přírody, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti a jejich ochranných pásem je tímto orgánem správa národního parku nebo správa chráněné krajinné oblasti.

Místně příslušný orgán ochrany přírody provede neprodleně místní šetření, sepíše protokol a zajistí případné důkazy, které následně předá příslušnému krajskému úřadu (Krajský úřad Plzeňského kraje).

Žádost o poskytnutí náhrady škody poškozený předloží příslušnému orgánu – Krajskému úřadu Plzeňského kraje, odboru životního prostředí do 15 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy ke škodě došlo.

Žádost o poskytnutí náhrady škody musí obsahovat tyto údaje:

a) jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele, je-li jím fyzická osoba,

b) název, sídlo a identifikační číslo žadatele, je-li jím právnická osoba,

c) popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody,

d) označení vybraného živočicha, který škodu podle poznatků žadatele způsobil,

e) popis opatření žadatele, které učinil k zabránění vzniku škody,

f) způsob poskytnutí náhrady škody (např. převedením finančních prostředků na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně příslušného orgánu, zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu poškozeného).

K žádosti o náhradu škody žadatel připojuje: doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škodě došlo, popřípadě odborný posudek nebo znalecký posudek o vzniku škody a o její výši.

Jestliže příslušný orgán ochrany přírody zjistí, že škodu způsobil vybraný živočich, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem a nejsou-li pochybnosti o vzniku škody poškozenému a o výši jím požadované náhrady škody, zaplatí příslušný orgán náhradu škody poškozenému nejpozději do 4 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody obdržel, a to způsobem, který poškozený ve své žádosti navrhl.

 

Kontakty

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Plzeň, Malá 9, 304 01 Plzeň

tel.: 373 300 055, e-mail: plzen@nature.cz, http://www.plzen.nature.cz

 

Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí, Škroupova 18, 306 13 Plzeň

tel.: 377 195 111, e-mail: posta@kr-plzensky.cz, http://www.kr-plzensky.cz

 

Správa CHKO Český les, náměstí Republiky 110, 348 61 Přimda

tel.: 374 796 243, e-mail: ceskyles@nature.cz, http://www.ceskyles.nature.cz

 

Správa CHKO Slavkovský les, Hlavní 504, 353 01 Mariánské Lázně

tel.: 354 624 081, e-mail: slavkles@nature.cz, http://www.slavkovskyles.nature.cz

 

Správa CHKO Křivoklátsko, č.p. 5, 270 24 Zbečno

tel.: 313 251 180, e-mail: krivoklat@nature.cz, http://www.krivoklatsko.nature.cz

 

Správa CHO Blanský les, Vyšný 59, 381 01 Český Krumlov

tel.: 380 301 031, e-mail: blanles@nature.cz, http://www.blanskyles.nature.cz

 

Správa NP a CHKO Šumava, 1. máje 260, 385 01 Vimperk

tel.: 388 450 111 (Vimperk), 376 331 511 (pracoviště Kašperské Hory), 376 528 910-1 (Sušice), 376 571 721 (Nýrsko), e-mail: vimperk@npsumava.cz, http://www.npsumava.cz

 

 

zpět | nahoru